Je dezinfekce ozónem skutečně účinná?

generátor ozónu

Je dezinfekce ozónem skutečně účinná?

Stanovisko k užívání ozónu pro dezinfekci

Při posouzení používání ozonizátorů je nutné především brát v úvahu zákon o ochranně veřejného zdraví 258/2000 Sb. Ten definuje v §55 pojmy běžná ochranná dezinfekce a speciální ochranná dezinfekce. Běžnou ochrannou dezinfekci je povinna dělat každá osoba jako součást čištění a běžných pracovních postupů, aby se předcházelo vzniku infekčních onemocnění. Tím je většinou myšlena prevence, např. zabezpečení mytí rukou, vytírání apod. V §56 je jasně definováno, že pro jakoukoli dezinfekci lze použít jen biocidní prostředek dodaný v souladu s předpisy EU o biocidních přípravcích. Seznam biocidních přípravků je veden v ČR v registru vedeném Ministerstvem
zdravotnictví. Navíc dle písm. b § 56 je nařízeno, že přípravky a postupy je nutné používat tak, aby nebyly ohroženy či poškozeny životní nebo pracovní podmínky. Další podmínkou je to, že je nutné kontrolovat účinnost ochranné dezinfekce.

U speciální ochranné dezinfekce je však situace ještě přísnější. Zde je již předpokládáno, že je prováděna již pro situaci, kdy existuje reálné nebezpečí k šíření infekčního onemocnění a je směřována k likvidaci původců nákaz. Tou je nyní i nepochybně stav se šířením Covidu-19. V situaci, kdy je dlouhodobě známo riziko přenosu Covid-19, je jakýkoli zásah omezující jeho potencionální šíření zcela nepochybně činností spadající pod odst. 2, §57 zákona na ochranu veřejného zdraví, tedy speciální ochranná dezinfekce.

Podle §58 smí takovéto činnosti provádět jen osoba disponující osvědčením o odborné způsobilosti. Tento zákon definuje i podmínky pro získání takovéhoto osvědčení. Jakékoli použití speciální ochranné dezinfekce je navíc podmíněno řadou omezení, mimo jiné i povinností vést evidenci o provedení dezinfekce, včetně vedení evidence o použitém přípravku, jeho množství, době, místu a účel užití. Tuto evidenci je nutné uložit po dobu 5 let.  Přestupky na tomto úseku pak řeší §92l tohoto zákona, kde jsou sankce 100.000 nebo 2 mil Kč.

K problematice možnosti užívání ozónu je nutné se podívat na jeho klasifikaci. Ozón je látkou, který je dle legislativy zařazen mezi nebezpečné chemické látky a má přiřazenu akutní toxicitu kategorie 1. S těmito látkami smí provádět speciální ochrannou dezinfekci dle odst. 3, § 58 jen osoba, která má pro tyto látky platné osvědčení o odborné způsobilosti. Jde o přísnější, resp. jiné osvědčení, které je pro užívání nebezpečných látek nezbytné. Navíc je nutné pro tyto látky, tedy i ozón, podle odst. 3, §61 provést ohlašovací povinnost. Pokud tedy někdo hodlá použít ozón pro speciální ochrannou dezinfekci, musí to písemně oznámit orgánu veřejného zdraví (Hygienická stanice) a obecnímu úřadu a to 48 hodin před započetím činnosti.

Zároveň je ovšem nutné brát v úvahu stanovisko Ministerstva zdravotnictví z června 2020 o testování dekontaminačních účinků ozónu. Také jsou k dispozici veřejně dostupné informace ze Státního zdravotního ústavu o reálných účincích ozónu. Z nich v zásadě vyplývá, že přístroje, které jsou běžně dostupné na trhu, nejsou schopni vygenerovat dostatečnou koncentraci ozónu v prostoru, aby byly prokazatelné jeho dezinfekční účinky. Jde přibližně o hodnotu 13 mg ozónu na 1 m3 vzduchu (7ppm). Tyto koncentrace jsou pro člověka nebezpečné a je velmi obtížné je dosáhnout. Většinou dojde k rozložení vygenerovaného ozónu ještě před dosažením potřebné koncentrace. V ČR jsou navíc stanoveny limitní hodnoty pro pracovní prostředí (Vládní nařízení 361/2007 Sb.), kde stanoven přípustný expoziční limit 0,1 mg/m3 (0,05 ppm) a nejvyšší přípustnou koncentraci, která nesmí být ani krátkodobě překročena na 0,2 mg/m3 (0,1ppm). Jsou stanoveny i limity pro pobytové místnosti a také limity pro přízemní ozón. Když je tedy použit ozón, musí dojít před pobytem lidí k prokázání, že nejsou překročeny limitní hodnoty. Při aplikaci ozónu navíc musí mít realizační pracovník dostatečně chráněny dýchací cesty (zvláště při vypínání), aby nedošlo k překročení limitů.

Obvyklým nedostatkem používaných přístrojů je především nedodání bezpečnostních listů k užívání ozónu, a především jakýkoli doklad o reálných účincích, včetně potřebných bezpečnostních opatření při jejich používání. Jde o doložení účinnosti množství produkovaného ozónu na viry a bakterie při objemech a plochách (viz již zmiňované písm. c, §56).

Při znalosti stanovisek Státního zdravotního ústavu a MZdr o skutečných účincích ozónu, z běžně dostupných přístrojů a také znalosti z praxe, je nutné konstatovat, že velmi rozšířené užívání těchto zařízení trpí zásadními právními vadami. Především s nimi manipulují a dezinfekci provádí osoby, které toto nesmí provádět a je vysoce pravděpodobné, že nejsou ani dosahovány koncentrace, které jsou schopny likvidovat patogeny. Nedochází ani k prokazování účinnosti provedené dezinfekce vyžadované zákonem.

Velmi často mají přístroje pouze dokumenty, které vyjadřují, že jsou testovány na možnost provozování v souladu se směrnicí 2014/35/EU týkající se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh.

Je nezbytné, aby uživatelé dostali komplexní a pravdivé informace o rizicích a skutečných možných účincích ozónu.

Autor Ing. Radek Lanč je držitelem Osvědčení o
odborné způsobilosti č.j. KHSSC 33865/2020 na speciální ochranné dezinfekce.

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on email
Email
Share on whatsapp
WhatsApp